kachna divoká

FotoAtlas přírody, ZŠ Vsetín,Sychrov

Základní škola Vsetín -Sychrov, e-mail,

Kachna divoká
(Anas platyrhynchos)

vzadu samice, vpředu samec

zařazení do systému:

říše Animalia - živočichové »
kmen Chordata - strunatci »
třída Aves - ptáci »
řád Anseriformes - vrubozobí »
čeleď Anatidae - kachnovití

zdroj: BioLib.cz

Kachna divoká je naše největší plovavá kachna. Samec ve svatebním šatě je nezaměnitelný svou kovově lesklou hlavou s bílým páskem okolo krku. Tělo má hnědavě bílé a má modré, bíle orámované křídelní zrcátko. V prostém šatě se podobá samici a je celý hnědě skvrnitý. Mláďata jsou jsou v prachovém šatě olivově hnědá se žlutými skvrnami a černým proužkem přes oko. Létá rychlými, zvonivě šumivými údery křídel.
Hlas - samec hluboké „reb reb“, v toku vysoký hvizd „síííb“, samice kváká „kvakkvakkvakkvak“.

Hnízdění - hojně hnízdí na stojatých vnitrozemních vodách. Hnízdí v březnu až dubnu jednou ročně. Hnízdo je umístěno na zemi poblíž vody, je kryté travou a vybudováno z suchých trav a je vystláno černým, u kořene bílým prachovým peřím.
Samice snáší 7 - 11 zelených až modrozelených vajec, na kterých sedí 28 dní. Mládata jsou nekrmivá, samice je pouze doprovází.

Potrava - živí se rostlinami, plži, červy, pulci a žábami. Potravu hledají na hladině nebo pod vodou. Pro potravu se však nepotápějí, ale nanejvýš potopí hlavu pod hladinu a zadek zvednou kolmo vzhůru. Tomu se říká že „panáčkují“. Potravu hledají také na pobřeží a v noci často zaletují daleko do polí, kde se živí zeleným osením, nebo zralým obilím.
Kachna divoká přezimuje na nezamrzajících vodních plochách.

zdroj: BioLib.cz

samec

kolébavá chůze kachen- video- zde !

kachna divoká žije na březích vod
na Vsetíně nejčastěji u rybníčku v Panské zahradě
kačeři jsou pestře zbarveni,
zvláště pak od října do května

mláďata vodí pouze samice
jsou to ptáci nekrmiví, mláďata se od narození krmí sama

mezi prsty má plovací blány, nohy jsou posunuty dozadu a proto se po souši pohybuje kolébavou chůzí...

ptáci- řád vrubozobí-
Jedná se o starobylou skupinu ptáků, která se diferenciovala koncem druhohor a rozvíjela se v ranných třetihorách. Zástupci dosud žijících rodů Cygnus, Anser, Anas a Aythya se vyskytovali již v miocénu. Za nejbližší příbuzné bývají považováni plameňáci (Phoenicopteriformes).
Vrubozobí jsou rozšíření ve 150 druzích po celém světě. Jsou přizpůsobeni k životu na vodě. Krátké nohy jsou posunuty ke konci těla a tři prsty mají plovací blánu. Velmi dobře plavou a potápí se. Pod vodou vydrží i několik minut. Zvláštně utvářený zobák dal název celému řádu. Na okrajích je jemně vroubkovaný. Vroubky na horní i dolní čelisti zapadají do sebe. Na špičce má rohovitou destičku. Zobák je dokonalým orgánem na procezování vody. Z ní získávají rostlinnou i živočišnou potravu. Ne všechny druhy se však takto živí. U hus tvoří hlavní složku potravy tráva, kterou spásají. Peří je husté se silnou vrstvou prachu. Proti vodě je odolné díky stálému promašťování výměškem kostrčních žláz. Zvláštní je způsob pelichání, kdy jim vypadají všechny letky najednou a než jim dorostou nové nemohou vůbec létat. Samci mají vyvinutý penis. Páří se na vodě. Hnízdí v okolí vod, v norách, na skalách i v dutinách stromů. Hnízdo tvoří hromádka nahrabaného materiálu. Hnízdní kotlinka je vystlaná prachovým peřím, které si samice vytrhávají z břicha. Mláďata jsou nekrmivého typu a od prvního dne života se živí sama a rodiče jim potravu nevyhledávají. Od prvních dnů jsou schopná plavat a dokonce se potápět.
zdroj: BioLib.cz
kachny divoké na Wikipedie- zde !

foto J.Ševčíková